Opel Corsa (1982–2022) – Cesta k milionům

Na podzimním autosalonu v Paříži roku 1982 se světu poprvé představil tehdy zbrusu nový Opel Corsa. Spolu s ním se zároveň začala psát historie výrobního závodu v Zaragoze. Oba tyto příběhy se dnes počítají na miliony exemplářů. 

Poválečné úspěchy automobilky Opel nesly jméno Kadett. „Áčko“ vyráběné od roku 1962 dosáhlo celkové produkce zhruba 650 tisíc kusů, navazující Kadett B vyráběný od roku 1965 už překročil dvoumilionovou hranici a nepříliš vzdálený tomuto výsledku zůstal také Kadett C. Jenže v průběhu let úspěšný typ značky Opel pomalu rostl a stále využíval tradiční konstrukci s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy. Na trhu se přitom začaly objevovat moderní malé hatchbacky s motorem uloženým vpředu napříč a poháněnou přední nápravou, jako třeba Mini, Renault 5 nebo Fiat 127. A na některých trzích se zákazníkům tyto kompaktní automobily líbily. Opel tak spatřil příležitost, která si žádala nový vůz, jenž by se v nabídce značky zařadil pod Kadett. Právě tady se začala chystat role pro Corsu. Jenže ta si musela na svou oficiální premiéru ještě chvíli počkat. Zatímco Corsa oslavila světovou premiéru v roce 1982, s dnes běžným uspořádáním „vše vpředu“ koketovali inženýři Opelu mnohem dříve. První studie zabývající se myšlenkou malého automobilu této značky se objevily už na konci 60. let a už tenkrát se také uvažovalo o pohonu předních kol. Koncern GM již skutečně vůz s předním pohonem vyráběl, jenže luxusní kupé Oldsmobile Tornado nepředstavovalo ideální základ pro výrazně kompaktnější a levnější vůz. Jako vzor tak nakonec posloužilo Mini. Technici údajně nakoupili na vrakovištích v okolí Rüsselsheimu několik vysloužilých exemplářů a základní konstrukční celky využili pro vlastní vůz. Později bylo postaveno také několik testovacích exemplářů maskovaných v karoserii Kadettu A, přičemž část z nich už používala pohon předních kol. Jenže vedení tehdy pro malý Opel nevidělo prodejní potenciál a chyběly rovněž výrobní kapacity. Celý projekt tak na nějakou dobu skončil u ledu.

K těmto prvním pokusům se Opel vrátil během vývoje typu Kadett D. Ten se představil v roce 1979 a jako první vůz značky dostal moderní konstrukci s motorem uloženým napříč a pohonem předních kol. Právě Kadett D využíval poznatky získané z vývoje kompaktního vozu s předním pohonem z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Na Kadett brzy navázala Ascona coby druhý automobil s předním pohonem a jako třetí v pořadí měla přijít Corsa. Malý hatchback konečně dostal zelenou v roce 1977. O jméně se ještě spekulovalo, ve hře bylo také označení Junior, každopádně cílem byl moderní vůz s lepší aerodynamikou, než jakou nabízel tehdejší Kadett i Ascona, a současně se myslelo na pasivní bezpečnost. V rámci snahy o zjednodušení vývoje byl použit pro úvodní nárazové zkoušky model vozu vyrobený v poloviční velikosti. Vzhled automobilu měl na starost designér Erhard Schnell.

Rozhodnutí o vývoji Opelu Corsa ale nezahrnovalo pouze přípravu zcela nového automobilu. Jeho součástí byl také plán výstavby nového výrobního závodu. Automobilka vybrala lokalitu u španělského města Zaragoza. Důvody byly čistě pragmatické. Zatímco v Německu držely malé automobily prodejní podíl zhruba 12 %, ve Španělsku přesahoval podíl této kategorie čtyřicet procent, stejně jako v Itálii. Také ve Francii se malým automobilům dařilo velmi dobře. Proto Corsa po své premiéře jako první zamířila právě do Španělska a do Francie. V Německu se začala prodávat roku 1983.

Výroba v závodu Zaragoza se naplno rozběhla koncem srpna 1982, nedlouho před světovou premiérou uspořádanou na autosalonu v Paříži. První dvacítka exemplářů typu Corsa ale vznikla už v květnu a od června běžela výroba patnácti stovek předprodukčních kusů. Veřejnost se mohla seznámit s Opelem Corsa ještě o něco dříve. Stalo se tak na ženevském autosalonu roku 1982, kdy automobilka vystavila koncept Corsa Spider. Ačkoliv šlo o kabriolet, vnější karoserie nesla prvky budoucího sériového vozu v čele s typickými rozšířenými blatníky. Interiér měl mimochodem na starost Chris Bangle, jenž v té době pro Opel pracoval. Ženevský autosalon představoval zkoušku, jak bude veřejnost na jméno Corsa reagovat.

Sériový Opel Corsa se stal jednou z hlavních novinek pařížského autosalonu roku 1982. Mezi další podobné bylo počítáno Audi 100 C3 nebo Citroën BX. Na svět přišel hatchback dlouhý 3620 mm, široký 1530 mm a vysoký 1365 mm. Kromě něj ale Opel představil i dnes skoro zapomenutý dvoudveřový sedan Corsa TR s karoserií dlouhou 3955 mm. Základem nabídky byl litrový čtyřválcový agregát OHV disponující výkonem 33 kW (45 k). Prostřední alternativu v nabídce představovala dvanáctistovka OHC (44 kW/54 k) a na prozatímním vrcholu stál motor 1,3 litru OHC o výkonu 51 kW (69 k). První dva zmíněné agregáty byly spojeny se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Pětistupňová k nim byla dodávána na přání. Naproti tomu třináctistovka měla vždy pětistupňovou převodovku. Nejsilnější Corsa A z úvodu výroby dokázala zrychlit na 100 km/h za 13,5 s, nejvyšší rychlost činila 162 km/h. Podobně jako u Kadettu a Ascony sázel podvozek na zavěšení MacPherson vpředu a torzní příčku na zadní nápravě. Přední brzdy byly kotoučové, zadní bubnové.

Do konce roku 1982 vyjelo z výrobní linky v Zaragoze přibližně třicet tisíc exemplářů, o rok později už to bylo 200 tisíc a v roce 1984 téměř 300 tisíc kusů. V roce 1983 se Corsa začala prodávat také na britském trhu jako Vauxhall Nova. V průběhu 80. let docházelo k drobnějším změnám, první opravdu podstatná přišla v roce 1985, kdy do výroby vstoupila pětidveřová verze. O rok později se slavil první milion vyrobených kusů a v roce 1988 přišla další mimořádně zajímavá varianta. Opel představil kapesní raketu v podobě modelu Corsa GSi. Zážehový čtyřválec o objemu 1,6 l, vybavený systémem vstřikování paliva, produkoval při hmotnosti vozu 820 kg výkon 74 kW (101 k) a dokázal uhánět rychlostí až 188 km/h.

Éra první generace Opelu Corsa skončila v roce 1993 s celkovým účtem 3,1 milionu vyrobených kusů. Menší část z nich měla také vznětový motor. Mezi roky 1993 a 2000 vznikala generace druhá, dobře známá také z našich silnic. O design se postaral Hideo Kodama. Roztomile zakulacená Corsa B byla o centimetr delší než předchůdce, ale uvnitř nabízela mnohem více prostoru. Kromě běžných karoserií vznikalo na některých trzích také kombi nebo pick-up. Zajímavé rozhodně bylo i odvozené kupé Tigra. Ve výbavě se objevily moderní bezpečnostní prvky jako ABS nebo airbag. Nechyběl ani vznětový agregát či sportovní varianta GSi. Druhá generace byla vyrobena v počtu přibližně dvou milionů kusů. Corsa C následovala v letech 2000 až 2006 (2,5 milionu kusů), Corsa D pokračovala mezi lety 2006 až 2014 (2,9 milionu) a přinesla i ostrou verzi OPC. Corsa E se vyráběla od roku 2014 do roku 2019 (1,2 milionu) a pak přišla současná Corsa F. Šestá generace znamenala revoluci v podobě prvního sériového elektromobilu značky.

Také v historii Opelu najdeme dřívější elektrické pokusy, ty se ale typu Corsa vyhnuly. Praotcem dnešní Corsy-e je kromě elektrického speciálu Opelu Elektro GT především Kadett Impuls I, neboli Kadett D, vybavený elektrickým pohonem o výkonu 16 kW (22 k) s dojezdem 80 km. Už Corsa A ale vznikla také coby koncept zaměřený na ekologii, představen byl v roce 1992. Vůz využíval vznětový přeplňovaný agregát o objemu 1,5 litru a cílem bylo dosáhnout normované spotřeby 4,0 l/100 km. Za tímto účelem dostala Corsa A spoustu úprav od prodloužených převodů přes systém start/stop, nižší světlou výšku a aerodynamicky tvarované nárazníky až po pneumatiky s nízkým valivým odporem. Zajímavější specialitou ale byla Corsa Sprint prezentovaná ve Frankfurtu 1983. Šlo o závodní provedení postavené podle předpisů pro skupinu B. S úpravami pomáhala společnost Irmscher, přičemž výsledkem byl vůz s motorem o objemu 1,3 litru, disponujícím výkonem 93 kW (126 k) a schopností zrychlit na 100 km/h za 8,2 s.

Opel Corsa letos oslaví 40 let na trhu a spolu s ním oslaví čtyřicátiny také výrobní závod v Zaragoze. Automobilka za tu dobu vyprodukovala zhruba 14 milionů exemplářů tohoto typu, ovšem nejen ve Španělsku. Z Corsy se stal globální produkt vyráběný také třeba v Brazílii, Argentině, Číně nebo Indii. Samotná španělská produkce oslavila 11 milionů vyrobených kusů typu Corsa letos v lednu. Překročení třinácti milionů vozů vyrobených závodem v Zaragoze se slavilo v roce 2018. Jubilantem se tehdy nestala Corsa, ale typ Crossland X.

Převzato z časopisu

Fotogalerie